>

Jak jednat s policií – Aktivní přístup k délce řízení – 6.díl

Cílem aktivního managementu délky trvání správního řízení (AMTS) je dosáhnout toho, aby zanikla odpovědnost za přestupek. Prekluzivní lhůta je jeden rok. Po této lhůtě nelze přestupek projednat.
Podstatu AMTS popsal velmi výstižně poslanec zmr. Chvojka, když předkládal poslancům návrh k prodloužení prekluzivní lhůty na dva roky:

Vezmeme-li v úvahu možné a stále se množící obstrukce při projednávání přestupku nebo u mnohých přestupků i pouhou jeho právní kvalifikaci, dochází často k případům, že přestupek po uplynutí jednoroční lhůty zůstává nepotrestán.

Protože s tím soudruha poslance jeho kolegové vyhodili, promineme soudruhovi terminologické nepřesnosti, jako že využívání platných ustanovení zákona, pro která nejspíš taky zvedal hnát, nazývá obstrukcemi. Důvod, proč ostatní poslanci jsou tak odmítaví k plošnému prodlužování promlčecí lhůty, je prostý. Oni sami sice mají imunitu, ale jejich komunita, kamarádi, rodinní příslušníci a dokonce i novodobí feudálové jako Pavel Dlouhý těží z toho, že mají vliv na úřady a úředníky, pomocí šedých eminencí jimi manipulují a jejich dominantní strategií je právě řízené promlčení. Pro nás, kdo vlastní úředníky nepaseme, je zde konzervativnější přístup.

Obecně stojí AMTS na těchto nožičkách:

1. Maximalizace lhůt

2. Volba správného způsobu doručování

3. Způsobování procesních problémů
4. Správně načasovaná námitka podjatosti

Bohužel, k jednotlivým bodům nehodlám poskytnout detailní návod. Prostě googlete. Jako v celém správním řízení a při jeho jednotlivých úkonech, v každém okamžiku je třeba vědět, co dělám, proč to dělám, jaký to může mít efekt a jaké negativní následky. Protože tento článek je určen pro internet, je zde riziko, že dobře míněné rady budou aplikovány špatným způsobem a k újmě čtenáře, který i v dobré víře může napáchat velké škody, především sám sobě.

Nicméně, pokud jste jen průměrně bystrý, v předchozí sérii FSM 3.x jste jistě nalezli dostatek východisek pro AMTS.

Ad 1. Snad jen naprostý debil by například odesílal odvolání druhý den po obdržení rozhodnutí, když na to má dnů patnáct.

Ad 2. Vyčerpávajícím způsobem pojednal o tomto bodu náš kolega JJ zde.

Ad 3. Velký potenciál pro AM nabízí řízení samo. Například:

- omluvy z jednání (viz dále, sekce Omluvenky), které úřad donutí stanovovat nové termíny pro jednání, v případě ústního jednání s pětidenním předstihem

- stanovení zástupce, viž JJova stať, případně účelové odvolání zástupce
- trvání na osobní účasti při provádění důkazů. Sehnat dohromady obviněného, postupně tři policajty jako svědky (samozřejmě chodí svědčit, jen když jsou ve službě, jinak na to dlabou), pět svědků, které jste navrhl vy a úřad se nevyzul z nutnosti je vyslechnout atd. zabere nějaký čas. Do toho nějaká ta omluvenka.
- trvání na osobním seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí, plus vyžadovat nějakou dobu na seznámení se s nimi.
- odmítání součinnosti a pasivita v řízení tam, kde je to účelné
- činit podáni, která postrádají nějaké formální náležitosti, což vyvolá postup podle § 37  odst. (3) správního řádu.
Ad 4. Pojem podjatosti úřední osoby nalezneme v § 14 správního řádu. Ani zde neposkytnu detailní návod, protože účelovost takového postupu by byla zřejmá a námitka podjatosti se také musí užívat s rozvahou a s mírou. Zdrojem podjatosti zcela nepochybně je, že úředník rozhoduje o majetku jeho zaměstnavatele, protože pokuta je příjmem obce, která ji vyměřila. Aktuální judikatura se sice k tomuto konstatování nekloní, ale otázkou je, jak by soudní přezkoumání absolvovala situace, kdy je plat úředníků např. refundován firmou, která obci pronalala radary. Nicméně, my nechceme napadat podjaté úředníky, my chceme čas a ten námitka podjatosti přináší, neb napadená osoba musí zanechat své blahodárné činnosti na poli českého silničního fašismu a musí konat nadřízený, který námitku posoudí a zamítne. Námitka podjatosti je samostatným podáním, dosud praktikovaný postup zahrnutí námitky podjatosti do odvolání nepřináší optimální výsledky.

Usnesení 1 As 19/2010 – 95 – podjatost, obsahuje některé rozšiřující výklady k podjatosti úředních osob ve správním řízení

Omluvenky

Z jednání, na které byl účastník předvolán (§ 59 správního řádu) je samozřejmě možné se omluvit. Omluvit se lze i z úkonů jiných. § 74 zákona o přestupcích hovoří v případě neúčasti na jednání o náležité omluvě a důležitých důvodech. § 59 správního řádu pak o závažných důvodech, přičemž omluvit se je povinen bezodkladně a s uvedením důvodů. Povšimněte si, že někde nestojí, že se musí omlouvat předem, takže řádnou a bezodkladnou bude i omluva podaná po ústním jednání, například za situace, kdy se předvolaný nacházel na lůžku nebo v místech, kde není žádné dostatečně rychlé spojení se světem.

Rozhodují konkrétní okolnosti a posuzuje je správní orgán, přičemž i nadále platí zásada in dubio pro reo. Pokud má tedy správní orgán pochybnosti, že omluva není bezodkladná a náležitá, musí se s nimi buď vypořádat, anebo rozhodovat ve prospěch obviněného. Dalším vedlejším produktem autokracie při posuzování omluvenek je, že omluva, která byla dostatečná dostatečný pro první přeložení prvního ústního jednání, již nemusí být dostatečná i pro jeho další přeložení.

7 As 9/2009-66 – omluvenky v judikatuře NSS poprvé
7 As 28/2009-99 – omluvenky v judikatuře NSS podruhé
Článek na serveru profipravo.cz

Zákon nestanovuje formu, jakou má být výpověď učiněna, tedy například telefonem, e-mailem nebo poštou. Z toho důvodu neobstojí obhajoba, že předvolaný nemohl jít na poštu, protože např. neměl během pracovní neschopnosti vycházky. Musel by to ještě okořenit tím, že nemá telefon ani internet.

Aktuální výklad, který správní orgány používají, je tento: Důležitým důvodem je zejména pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny, dovolená na zotavenou objednaná s časovým předstihem, událost rodinné povahy (svatba, pohřeb atd.) a účast na jednání před jiným správním orgánem. Nicméně, správní orgán není oprávněn šťourat se ve vaší diagnóze, protože je citlivým údajem (zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění) a tak si bude muset vystačit s tím, co mu řeknete nebo neřeknete. Prakticky osvědčený postup je, že se předvolaný v den ústního jednání odebéře k lékaři, aby tam vyřídil nějaký odkladný úkon (např. předepsat pravidelně užívané léky, nechat napsat nějaké potvrzení) a současně si nechá vystavit potvrzení o návštěvě ordinace. Správnímu orgánu sdělí, že se jednalo o neodkladnou návštěvu z důvodu náhle vzniklých zdravotních obtíží. Pokud by se správní orgán dále pídil, nechť předvolá felčara jako svědka a i kdyby tak učinil a získal vaše svolení disponovat zdravotní dokumentací, tak stejně nemůže posoudit, zda rýma právě ve vašem případě je závažný nebo banální stav.

Hlavní problém s omluvenkami, resp. posuzování jejich důvodnosti je v tom, že účast obviněného na úkonech správního řízení je významným procesním právem a pokud úřad následně rozhodne v jeho nepřítomnosti, má to na celé řízení významný dopad. Omluvenkami doporučuji šetřit, protože situace, kdy se předvolaný už potřetí omlouvá, vyvolává ve správních orgánech nevoli a nepřiměřené reakce.

Pořádková pokuta

Zde je třeba upozornit na jedno riziko, které provází správní řízení a excesivní postupy v něm.

Pořádková pokuta hrozí tomu, kdo se bez omluvy nedostaví na předvolání ke správnímu orgánu a pořádková pokuta činí 50.000 Kč. Dále viz § 62 spr. ř.. Zde se nehovoří již vůbec o náležitostech takové omluvy, tedy zda má být řádná a zda má být podána včas, zmiňována je pouze absence omluvy. Obce před drahnou dobou identifikovaly v pořádkových pokutách dodatečný zdroj příjmu a některé jevily tendenci udělovat pořádkovou pokutu i za to, že se předvolaný na židli vrtěl, nicméně jejich nadšení rychle zchladlo. K ilustraci postoje obcí k problematice pokut a správnímu řízení jako takovému doporučuji tento článek a větu “Rozhodnutí o pořádkových pokutách navíc nejsou často přezkoumávána v rámci správního soudnictví, což může vést odvolací orgány k větší vstřícnosti při jejich potvrzování v rámci odvolacího řízení ” (autorství směřuje do prostředí lobbistické organizace Svaz měst a obcí).

Nález ústavního soudu č. ÚS 1849/08, který se kromě dostavení se na předvolání, pořádkových pokut a podávání vysvětlení k domnělým přestupkům dotýká mnoha jiných aspektů činnosti orgánů veřejné moci.

Mimochodem, pořádková pokuta hrozí i za nevhodné chování se k úředníkovi, který je veřejným činitelem. Jeden předvolaný například sdělil úředníkovi při podání vysvětlení po opakované výzvě, aby něco říkal, aby se opíchal do prdele. Zavánělo to pokutou, ale pak se ukázalo, že pan úředník zapomněl onoho alternativního jedince před podáním vysvětlení poučit a pak už byl tak rozčilený, že to nestihl doplnit. Tím se karta obrátila.

Postoupení správního řízení jinam

V praxi se často stává, že řidič vyžaduje přesunout správní řízení do místa bydliště. Taková možnost je zakotvena v § 131 správního řádu, nicméně správnímu orgánu nevzniká povinnost takto činit. Ustanovení § 6 reflektujícího zásadu ekonomičnosti řízení jim zpravidla nic neříká. Má to jednoduchý důvod. Nevybrali by peníze na pokutách.

Nicméně i žádost o postoupení kauzy jinam má své místo v AMTS, protože o tom musejí rozhodnout a to je na nějakou dobu zabaví.

zdroj: zde

Comments are closed.

Registrace domén
Září 2017
Po Út St Čt So Ne
« Led    
 123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930  

Odkazy na zdroje

Snažíme se citovat zdroje svých informací co nejlépe. Občas některý z redaktorů může zapomenout, pak nás prosím kontaktujte. Pro nejvýraznější zdroje (které už pak uvádět nebudeme) zde máme trvalý odkaz na jejich web. Zdroje: Lukáš Visingr