Asi většina lidí řekne – žádnou, že je zkrátka čirá či průhledná a že vodní plochy se jeví modře pouze proto, že se v nich zrcadlí obloha. To je ovšem špatně. Voda je opravdu modrá. Je to sice slabý odstín modré, ale modrá to je.
V přírodě se o tom můžeme přesvědčit, když se podíváme do hluboké díry ve sněhu nebo přes silnou vrsvu ledu na zamrzlém vodopádu. Kdybychom pak měli k dispozici velký, velmi hluboký a hlavně bílý bazén a podívali se kolmo dolů, viděli bychom opravdu modrou barvu. Tento slabý odstín modré nevysvětluje, proč se voda jeví někdy nápadně modrá, když se díváme na ni, nikoliv zkrz ni. Odraz oblohy hraje totiž významnou roli. Když je obloha zatažená, moře vskutku příliš modré není.
Ale ne všechno světlo, které vidíme, se odráží od hladiny vody – některé vychází i zpod povrchu. Čím je voda méně čistá, tím více barvy bude odrážet. Ve velkých vodních plochách, jako jsou moře a jezera, obsahuje voda obvykle velkou koncentraci rostlin či řas, mnohdy velmi malých. Řeky a rybníky mají zase vysoký obsah půdy a dalších pevných složek.
Všechny tyto částice odrážejí a rozptylují světlo, které se vrací na hladinu, takže my pozorujeme nejrůznější možné barvy. Tím se také dá vysvětlit, proč Středozemní moře je někdy zcela zelené i pod jasnou modrou oblohou.
zdroj: Kniha všeobecné nevědomosti – Lloyd, Mitchinson