Pravidla krizového řízení ČINIT
Čas: Je třeba mít dostatek času k vyhledávání a tvorbě nových možností řešení.
Informace: Je třeba sbírat všechny podrobné informace, ale uvolňovat je jen sporadicky.
Novináři a média: Je třeba média odříznout od informací nebo je zásobovat vlastními.
Image: Je třeba znát sebe, protivníka a situaci a budit dojem, že je vše pod kontrolou.
Technika rozhodování: Je třeba vědět, kdo je první a poslední v procesu rozhodování.
Tři pravidla krizového řízení
1. Zjisti, kdo vybírá lidi do krizového štábu.
2. Zajisti si pozvání.
3. Nevystrkuj hlavu, dokud si svou věcí nejsi jistý.
Dodatek: Neexistuje nic jako „jistá věc“.
Další rady pro krizové řízení
Je třeba se postarat, aby byl minimálně jeden konvenční telefon neustále přístupný, i kdyby to mělo znamenat, že se do něj bude číst Starý a Nový zákon; všechny ostatní (tj. méně důležité) hovory lze přepojit na jinou linku. Nikdy se nenechej zavalit podrobnostmi, natož abys ztratil celkový přehled o situaci. Nikdy neztrácej čas telefonováním. Příchozí zprávy čti ihned. Vždy se chovej jako někdo nenahraditelný. Všechny složky byrokracie mají elementární a neměnný teritoriální zájem zachovat si kontrolu nad svou vlastní krizí a nic (s výjimkou byrokratického ekvivalentu genocidy) nemůže úřad donutit, aby se kontroly vzdal.
Technická organizace krizového řízení
Rozdělení osob: Operační úředník, Úkolování, Termíny
Rozdělení spisů: Došlé depeše, Odeslané depeše, Situační zprávy, Tiskové zprávy, Poznámky
Troje hodiny: greenwichský čas, místní čas, čas na místě krize
Jak manipulovat veřejným míněním pro ospravedlnění intervencí USA ve světě
1. Omez zpravodajské krytí.
2. Organizuj/kontroluj televizní obrazové zpravodajství.
3. Nikdy nezmiňuj a nezobrazuj americké oběti.
4. Zpravodajské krytí orientuj na technicky dokonalé zbraně (nekrvavá podoba války).
5. Zdůrazňuj vysoká morální hlediska.
6. Vyjadřuj se zdrženlivě o očekávaném politickém/vojenském výsledku.
7. Při jakémkoli setkání s tiskem se skryj za bariéru lží.
Rozdíly mezi americkým a japonským stylem vyjednávání
| Američané | Japonci |
| Otevřený, veřejný proces dosahování konsenzu | Uzavřený, vnitřní proces dosahování konsenzu |
| Nadnesená výchozí stanoviska | Podhodnocená, nejasná výchozí stanoviska |
| Žádný únik informací, všechna stanoviska formální | Prozrazují stanoviska před formálním předložením |
| Konfliktní vztahy s tiskem | Spolupracují s domácím tiskem, izolují zahraniční |
| Zachovávají naprostou důvěrnost rozhovorů | Vyzrazují podrobnosti rozhovorů |
| Nejprve stanoví principy, pak hledají řešení | Praktická řešení bod za bodem |
| Příliš časný kompromis | Obtížný kompromis, nabízejí nevýznamné ústupky |
| Důraz na hlavní argument | Důraz na dohodu |
| Konfrontační jednání | Vyhýbají se konfrontaci |
| Jednají, aby zvítězili | Jednají, aby se vyhnuli neúspěchu |
| Strategie ad hoc | Strategie pokusů a tlaku, vyvolávání paniky |
| Jednání vedou ke konečnému řešení | Jednání jsou průběžná |