Poněkud morbidní otázka, nicméně vysvětlíme, co tím míníme.
Z kteréhokoli od sedmého výše.
Od sedmého patra výše už nezáleží na tom, z jaké výšky kočka padá, pokud jí vydrží kyslík. Stejně jako řada jiných drobných živočichů mají i kočky konečnou rychlost pádu, která nezpůsobuje smrt – u koček je to 100 km/h. Jakmile se uvolní, zorientují se, roztáhnou tělo a snesou se k zemi jako veverka. Konečná rychlost pádu je bod, při kterém se tělesná hmotnost vyrovná s odporem vzduchu a tělo přestane zrychlovat – u lidí je to téměř 195 km/h a dosahuje se jí při volném pádu z výšky zhruba 550 m.
Jsou známy případy koček, která spadly z třicátého či vyššího patra a nic se jim nestalo. Jedna kočka prý přežila pád z 46. patra, a existují dokonce doklady o kočce, kterou úmyslně vyhodili z letadla Cessna ve výšce 244 m nad zemí a přežila.
V roce 1987 vyšel v časopise Americké veterinární organizace referát o 132 případech, kdy kočky vypadly z horních pater výškových budov v New Yorku. V průměru padaly z výšky 5.5 patra. Devadesát procent z nich přežilo, byť mnohé utrpěly vážná zranění. Shromážděné údaje ukázaly, že zranění vzrůstala úměrně s počtem pater – až do sedmého poschodí. Od sedmého patra výše počet zranění na kočku prudce klesl. Jinými slovy, z čím větší výšky kočka padala, tím větší měla šanci na přežití.
Nejslavnější lidský volný pád absolvovala srbka Vesna Vulovićová, která v roce 1972 spadla z výšky 10 600 metrů, když teroristé odpálili nálož v letadle Jugoslávských aerolinií. Vulovićová si zlomila obě nohy a utrpěla zranění páteře, ale zachránilo ji, že dopad odnesla její sedačka a kabina toalety, ke které byla připojena. K této události došlo dne 26. ledna nad Srbskou Kamenicí v Československu, když v zavazadlovém prostoru jugoslávského letadla na lince JAT 367, ve kterém Vulovićová byla letuškou (jako letuška se projevila naprosto profesionálně ]:-). K atentátu se údajně přihlásila chorvatská, protisrbsky orientovaná, fašistická organizace Ustaša, jejíž členové provedli po druhé světové válce více než dvě desítky teroristických akcí proti Jugoslávii.
Dalším adeptem na nejslavnější lidský volný pád je seržant RAF Nicholas Alkemade, který roku 1944 vyskočil z hořícího letounu Lancaster a spadl z výšky 5800 metrů. Alkemadeův pád se zarazil o borovici a posléze o sníh. Nic se mu nestalo; zůstal sedět na sněhu a v klidu si zapálil cigaretu.
Zdroj: Lloyd,Mitchinson – Kniha všeobecné nevědomosti