Následující text Vám to poněkud přiblíží, co se rozumí obroskou elektrárnou a jaký je na ni potřeba prostor.
Případné energetické problémy při poklesu dodávek ropy do USA by se daly řešit (mimo jiné) výstavbou obřích solárních a větrných energetických komplexů na jihozápadě USA. Jak jsem již mnohokrát deklaroval, jsem přívržencem alternativních zdrojů energie, ale jen pokud jsou ekonomicky a technologicky výhodné. Častý argument proti solárním a větrným elektrárnám je ovšem právě ten, že jsou z těchto hledisek nevýhodné. Obvykle se uvádí, že stavba velkých solárních a větrných elektráren nemá smysl, protože pro výkony srovnatelné s dnes běžnými druhy elektráren by bylo nutno zastavět nereálně velké plochy.
Opravdu je tomu tak? Uvádí se, že pro výkon 1000 MW (pro představu, jaderná elektrárna Dukovany má výkon 4×440 MW, tj. 1760 MW) by bylo třeba pokrýt solárními panely plochu 10 km2, což je čtverec o straně zhruba 3,2 km. To se může zdát hodně v Evropě, jenže Američané jsou zvyklí myslet v poněkud jiném měřítku. Když se podíváte na mapu USA, zjistíte, že jihozápad země tvoří v podstatě jedna obrovská prázdná poušť, jejíž celková rozloha je přibližně 700 000 km2, což je více než rozloha celé Francie! Jinak řečeno, solární elektrárny zabírající plochu 10 km2 by si tam patrně nikdo ani nevšiml. A teď si představte solární elektrárnu desetkrát větší, tedy o rozloze 100 km2 a s výkonem 10 000 MW. To přibližně odpovídá výkonu všech elektráren společnosti ČEZ v roce 2001, kdy ještě nebyl v provozu Temelín. Ale i ta rozloha 100 km2 je pořád naprosto směšná v porovnání s obrovskými plochami jihozápadní pouště. Klidně byste mohli vybudovat sto takových elektráren, které by zabraly celkovou plochu 10 000 km2, ale i tak by to znamenalo jen nepatrný zlomek celkové rozlohy, která je k dispozici.
Podívejme se ještě na větrné elektrárny. Pro 1000 MW výkonu je potřebných 25 000 vrtulí, z nichž každá má průměr 30 m. Počítejme tedy pro jednu vrtuli plochu čtverce o straně 50 m, což dává celkovou rozlohu komplexu 62,5 km2. A nyní uplatněme stejný postup jako výše, tj. představme si desetkrát větší elektrárnu. Čtvrt milionu vrtulí o celkovém výkonu 10 000 MW by zabralo plochu 625 km2, tj. čtverec o straně 25 km. A opět si můžeme představit vytvoření stovky takových elektráren o celkové rozloze 62 500 km2.
Nyní tedy máme dvě stovky obrovských energetických komplexů, z nichž každý produkuje výkon 10 000 MW, dohromady tudíž dva miliony megawattů neboli dva terawatty. Abyste si udělali nějakou představu, toto přibližně odpovídá výkonu všech nyní existujících elektráren v celé Severní Americe a v celé Evropě dohromady! (Globální energetická produkce je dnes okolo 3,3 terawattu.) Ty dvě stovky obřích energetických komplexů by okupovaly celkovou plochu 72 500 km2, tedy jen asi desetinu rozlohy jihozápadní pouště.
Z předchozího „kouzlení“ s čísly samozřejmě nevyplývá, že by někdo skutečně navrhoval výstavbu dvou stovek takových obrovských elektráren. Šlo o to, abych dokázal, že je naprosto reálné vybudovat na jihozápadě USA řádově desítky solárních a větrných elektráren, které by mohly dodávat celkový výkon řádově stovek gigawattů, aniž by to způsobilo nějaké problémy v krajině. Obrovské solární a větrné energetické komplexy jsou technicky a ekonomicky zcela realistické, pokud na ně máte dostatečný prostor. Amerika jej má.
zdroj: Lukáš Visingr (jeho text) – viz odkaz vpravo v sidebaru