(Ne)důležitost vzdělání

V záplavě všech těch článků o tom, jak zbohatnout, o tom, co má v životě skutečnou cenu a při četbě životopisů Steva Jobse a Billa Gatese může člověk dostat pocit že vzdělávací institut je přežitek vedený státem a nemá žádnou přímou vazbu na praktický život.

Za určitých okolností to může být pravda, nicméně kdo tenhle názor zevšeobecňuje, dělá chybu. Doba vzdělání se prodlužuje, o tom nemůže být sporu. Zatímco ve středověku většina lidí končila vzdělání ve čtrnácti letech, dneska se po nich požaduje zůstat ve školních lavicích zhruba o deset let více.

Problém je, že s tím jak se svět propojil a jak vzrostlo množství informací, které známe, vzrůstá i potřeba všeobecné vzdělanosti.

Pro člověka ve středověku nebylo nutné znát fakta o plazech v Jižní Americe, nicméně pro člověka v dnešní době je to podstatné – měl by vědět, že před odjezdem se musí naočkovat, že při vstupu do pralesa bude muset mít s sebou séra proti hadímu jedu, a taky mu neuškodí vědět, že se tam mluví Španělsky.

Aby se domluvil, tak musí strávit hodiny učením se nových jazyků. Chce-li se uplatnit ve vědě, je nezbytná angličtina.  Vzrostl počet nemocí, které jsme znali v devatenáctém století – proto je na všeobecné zdravotní sestry kladen větší nárok ve vzdělání.

Ve zdravotnictví se také používají mnohem komplikovanější přístroje, všechno je robotizované, a k tomu potřebujeme určité množství uživatelského přehledu.

Je na snadě, že tento trend bude přetrvávat. K uplatnění ve společnosti potřebuje dnes člověk mnohem větší znalosti než tomu bylo kdysi. Nemůžeme říci, že je to špatné, protože právě díky tomu se jako lidstvo posouváme dál a dál.

Většina lidí, kterou jsem slyšela plivat na veškeré tituly a vzdělávání si v padesáti pracně dodělávala vysokoškolský diplom, prostě proto, že nestačila pracovnímu tempu. Neměli přehled o novinkách, nedokázali pracovat s počítačem.

Na vzdělání můžete zanevřít pouze v případě, že chcete podnikat a víte s jakým produktem. A druhou podmínkou je, že o vašem produktu máte dostatečné znalosti. Pak samozřejmě jsou nadbytečné hodiny strávené ve škole pouhou ztrátou času.

Poslední věc, kterou je třeba vzít v úvahu je taky nálada ve společnosti. V Americe je možné leccos. Je možné zaklepat na dvířka od firmy, zeptat se, jestli nepotřebují vytřít podlahu, a chlápek s modrou kravatou vás možná zaměstná.

Ale pro zatvrzelé nadšence je tu jedna zpráva: Probuďte se, žijete v Evropě! Každý, kdo má oči musí vidět, jak se – a speciálně Češi – předhánějí v tom, kdo bude mít více titulů před jménem a za jménem.

Nikdo neříká, že tenhle trend je zdravý, nicméně tohle je společnost, ve které žijeme. A tak bychom to možná měli zvážit ještě před tím, než spálíme index.

(Ne)důležitost vzdělání
Přesunout se na začátek