Most – označovaný také jako „mladší bratr cesty“ – představuje prvek, který pomáhá překonávat nejrůznější překážky. Z tohoto důvodu byl v minulosti, je dnes a zřejmě bude i v budoucnosti předmětem sympatií většiny lidí. Proto se vyobrazení mostů vyskytovala a vyskytují na platidlech či na poštovních známkách.
Nepostrádá zajímavosti, že i na každé nové bankovce Evropské unie – eura – je obrázek některého z proslulých evropských mostů. Lidstvo zřejmě přirozeně tíhlo a tíhne k tomu, co lidi spojuje, nikoliv k tomu, co je rozděluje. K tomu, co život usnadňuje, a nikoliv ztěžuje. A mosty, mostky, lávky, viadukty, akvadukty či estakády právě toto poslání bohatě naplňují.
Připomeňme, že nejvyšší kněžský úřad v antickém Římě zastával Pontifex Maximus – jeho původní starostí bývaly mosty. Víme, že papež sloužívá pontifikální mši. Všude zde je skrytý termín – pons – původní latinské označení mostu. I jedna z publikací našeho znalce historických mostů Mořice Maillarda nese název Pontifikovia. Je v tom zároveň i trochu historické ironie, vždyť Římany – nejzdatnější techniky a inženýry starověku – v časech jejich barbarství naučili stavět mosty Etruskové, kteří stáli u zrodu Říma, aby byli nakonec právě Římany asimilováni.
Předchůdcem mostů bývaly – a to nejen u nás – brody. Proto řada našich, ale i jiných evropských měst má ve svém názvu slovo brod: Havlíčkův Brod, Vyšší Brod, Uherský Brod. Totéž platí pro německy mluvící země o slově furt – Frankfurt nad Mohanem či nad Odrou, Schweinfurt, resp. anglický ford, kde jistě nejznámějším reprezentantem je Oxford, doslova – volský brod. Ovšem brod jako způsob překonávání říční překážky nemohl sloužit po celý rok. Například pravidelné jarní zvýšení stavu říčních hladin po tání sněhu anebo letní lijáky a nastalé záplavy přerušovaly někdy i na dlouhou dobu spojení obou břehů. Proto se začaly hledat jiné, dokonalejší způsoby spojení. Příroda ostatně sama leckdy řešení nabídla, když přes říčky nebo potoky náhodně napadaly kmeny stromů, které umožňovaly přechod suchou nohou. Tak snad vznikly první lávky – vlastně bez jakéhokoliv lidského přičinění. Hlavní nosný prvek takového přemostění – trám – pak přechází do pojmenovávání mostů i tehdy, když dřevo nahrazují již nové materiály jako ocel nebo beton. Podle této teorie pak první mostař vlastně jen přírodu napodobuje – a dodejme, že to v dějinách techniky není ani poprvé, ani naposled.
Seznam nejdelších mostů v České republice
zdroj: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezku, Dušan Josef,