- Z celuloidu se vyrábějí pingpongové míčky a výztuže límečků, filmy už ale dlouho ne. Je pravda, že celuloid (složený hlavně z nitrocelulózy) přispěl ke vzniku filmu, ale moderní filmy se vyrábějí hlavně z acetylcelulózy.
- Gumáky vyráběli odnepaměti amazonští Indiáni, a to zkrátka tak, že si stoupli do latexu. Klasické holínky pojmenované po vévodovi z Wellingtonu se objevily až roku 1851, tedy rok před jeho smrtí. Na výrobu gumy tak, aby byla dostatečně odolná (vulkanizace) přišel Charles Goodyear, ale patentovali si ho Thomas Hancock a Charles Macintosh. Goodyear sám zemřel v bídě a slavná firma dostala své jméno až 40 let po jeho smrti.
- Slovo „hello“ vynalezl Edison jako zvuk, který je po telefonu nejlépe slyšitelný.
- Není tak docela pravda, že první „bug“ byla skutečně můra v relé. Toto slovo se totiž pro „chybu“ užívalo už v 19. století, ale je pravda, že jeden z problémů obrovského počítače Mark II v roce 1947 způsobila můra v relé.
- Švábi by nepřežili jadernou válku. Šváb skutečně přežije dvacetkrát tolik radiace (20 000 radů) než člověk, ale z prozkoumaného hmyzu má odolnost naopak velmi malou. Muška octomilka vydrží více než třikrát tolik a parazitická vosa asi devětkrát tolik. Ale největší odolnost má bakterie Deincoccus radiodurans, která přežije až 1,5 milionu radů, a pokud je zmrazená, tak dvakrát tolik. Kromě radiace je odolná i vůči extrémním teplotám.
- Nejpálivější část chilli papričky nejsou semínka, nýbrž ústřední membrána, na které jsou semínka přichycena. Pálivost se měří na Scovilleho stupnici (SHU), která vyjadřuje, jak se musí chilli naředit, aby přestalo pálit. Nejpálivější je bangladéšská Dorset Naga, která má strašlivých 923 000 SHU.
- Tulipány nepocházejí z Nizozemí, nýbrž z hor jižní Evropy, severní Afriky a Asie až po severovýchod Číny. Do Nizozemí se dostaly v roce 1554 z Turecka.
- K výrobě kila šafránu je třeba 85 000 až 140 000 krokusů.
- Zvukovou bariéru prolomil jako první lidský výtvor bič. Největší rychlost, jíž kdy člověk dosáhl, byla zaznamenána při návratu Apolla 10 v roce 1969: 39 897 km/h.
- Hadi nejsou úplně hluší (vnímají některé zvukové vibrace), ale na flétnu zaklínačů reagují proto, že ji vidí, ne proto, že slyší hudbu.
- Houslové struny se vyrábějí zásadně z ovčích střev, nikdy z kočičích, přestože o slavném skladateli Brahmsovi se říkalo, že týral kočky a zaznamenával si jejich zvukové projevy. To je ale zřejmě jen fáma, kterou rozšířil Richard Wagner.
- Počínaje sedmým patrem už nezáleží na tom, z jaké výšky kočka spadne, protože od této výšky se jich rychlost vyrovná na 100 km/h (u člověka je to u výšky asi 550 m a jedná se o rychlost asi 195 km/h). Kočka přežila i pád z výšky 244 m. Ze 132 případů pádů koček v průměru z 5,5 patra jich 90 % přežilo. Nejslavnější lidský volný pád byl z výšky 10 800 m (Vesna Vulovićová, 1972) a 5800 m (Nicholas Alkemade, 1944).
- Blboun nejapný vyhynul kvůli likvidaci lesního biotopu a konkurenci dovezených zvířat, nikoli proto, že byl loven kvůli masu (protože to bylo téměř nepoživatelné). Blboun začal být populární až díky knize Alenka v říši divů (1865), ale až do roku 2005 byly znalosti o tomto ptáku velmi omezené.
- Žádný pštros nikdy neschoval hlavu do písku.
- Gorily spí v hnízdech z proutí, která si navečer splétají.
- Nejběžnější pták světa je slepice, žije jich asi 52 miliard. 75 % skončí na pekáči, ale až do příchodu Římanů do Británie se nejedly, sloužily jen pro vejce. 98 % všech kuřat kdekoli na světě pochází z plemen vyvinutých třemi americkými firmami.
- Za „sport králů“ se v různých obdobích označovaly např. závody vozatajů, rytířská klání, sokolnictví, kuželky a pólo, dnes jsou to dostihy. Ale po dobu asi 2000 let byly „sportem králů“ kohoutí zápasy.
- Kanárské ostrovy se jmenují podle velkého množství psů, kteří tam žili v éře starověkého Říma. Kanárci dostali jméno až podle ostrovů.
Nevědomost – díl 5.