- Nejmenším zaznamenaným psem na světě byl yorkshirský teriér, který zemřel roku 1945. Na výšku v kohoutku měl 6,5 cm, od nosu po kořen ocasu 9,5 cm a vážil 113 g. Čivava je plemeno nejkratší. Dnes žije 18,8 cm dlouhá čivava a 7,3 cm vysoký yorkshirský teriér. Celkem existuje přes 400 plemen psů a žádný jiný tvor se nevyskytuje v tak rozmanitých velikostech a tvarech, ale nikdo neví proč.
- Psi se páří zády k sobě, nikoli „po psím způsobu“. Když pes zezadu vyskočí na fenu, je to předvádění síly, ale při samotném páření pes otočí nohu, takže ke k samici vlastně zády.
- Kateřina Veliká zemřela na mrtvici, která ji sice zasáhla, když byla na toaletě, ale zemřela na lůžku, kde o ni pečovali. Skutečně však měla spoustu milenců.
- Johna Ruskina při svatební noci nevyděsilo ochlupení jeho manželky. Známá prudérnost viktoriánské doby je částečně výmysl 20. století.
- Vlasy a nehty po smrti člověka nerostou, ale po smrti se tělo dehydratuje a kůže se napne, takže vzniká dojem, že se vlasy a nehty prodlužují.
- Atlas nesl na ramenou nebesa, nikoli svět.
- Bublinky v šampaňském nevytváří CO2, ale mikroskopické nečistoty, vroubky a rýhy ve skle. V jedné lahvi šampaňského je 250 milionů bublinek.
- Dešťová kapka má tvar koule, nikoli slzy.
- Nejvíce kyslíku na světě vytvářejí řasy. Jedna z forem řasy spirulina tvoří na půl hektaru více bílkovin než sója a ze 70 % ji tvoří proteiny (hovězí maso z 22 %).
- Německé uniformy se za 1. světové války vyráběly z kopřiv.
- Penicilin neobjevil sir Alexander Fleming. Beduíni vyrábějí z plísně léčivou mast už tisíc let. Roku 1897 objevil a otestoval léčivý princip Ernest Duchesne, ale Pasteurův institut ani nepotvrdil přijetí jeho žádosti o výzkum. Zemřel v roce 1912 na tuberkulózu, tedy na nemoc, před kterou by ho jeho lék zachránil. Alexander Fleming si všiml léčivých účinků plísně náhodou v roce 1929.
- Žaludeční vředy nevznikají ze stresu ani z pálivého jídla. Působí je bakterie Helicobacter pylori, které se vyskytují u poloviny lidské populace. Člověk je má v žaludku celý život, ale jen u 10 až 15 % způsobují vředy. Nevíme proč.
- Morčata slouží především k jídlu. K pokusným lékařským účelům se používají výjimečně (hlavně na studium anafylaktického šoku), 99 % laboratorních zvířat jsou myši a krysy a zbytek jsou vesměs králíci a kuřata. Ale v Peru se ročně sní asi 65 milionů morčat.
- Jako první zvíře se do vesmíru dostala muška octomilka (1946), potom mech a pak opice. Rusové dávali přednost psům. V roce 1968 poslali do vesmíru Horsfieldovu želvu, která jako první živý tvor obletěla Měsíc. A když v roce 2003 havaroval raketoplán Columbia, přežila pouze háďátka, která se našla v jeho troskách.
- Myš i žirafa mají sedm krčních obratlů, tak jako všichni savci kromě lenochoda (ten jich má šest) a kapustňáka. Ptáci mají víc, rekord drží labuť velká s pětadvaceti. Sovy neumějí otočit hlavou o 360 stupňů, ale 270 zvládnou.
- Keltové žijí v Británii od 21. června 1792, když skupina nadšenců uspořádala vymyšlený rituál a použila termín „Keltové“. Až do té doby se pro označení obyvatelů Británie nebo Irska takové slovo nikdy nepoužilo, „Keltové“ se říkalo lidem na horním toku Dunaje na sever od Alp a existoval pojem „keltské jazyky“. Kultura, jíž říkáme „keltská“, se zřejmě šířila styky národů, nikoli invazemi. Lidé se asi stali „Kelty“ tím, že přijali určitý způsob života, který byl výhodný, aniž by patřili ke stejné etnické skupině.
- Jako první obeplul zeměkouli černoch Enrique de Malaca, který patrně pocházel odněkud z jihovýchodní Asie a v letech 1519–1521 obeplul svět jako otrok Ferdinanda Magellana, který byl při tomto pokusu v roce 1521 zabit.
- Že se Země točí kolem Slunce, řekl jako první Aristarchos ze Samu (narodil se 310 před n.l.), což Koperník věděl, protože mu za to ve svém díle připsal zásluhu, ale vydavatel ji odstranil, protože se bál, že to knize ubere na originalitě.
Nevědomost – díl 6.