Nikoliv po italském kupci a kartografovi Amerigu Vespuccim, ale po Velšanovi Richardu Amerykovi, bohatém kupci z Bristolu.
Ameryk byl hlavním investorem druhé zámořské výpravy Johna Cabota, což bylo poangličtělé jméno italského mořeplavce jménem Giovanni Caboto, jehož výpravy v letech 1497 a 1498 položily základy nároku Británie na Kanadu. Roku 1484 se přestěhoval z Janova do Londýna, kde získal od krále Jindřicha VII. povolení k pátrání po neznámé pevnině na západě.
V květnu 1497 se Cabot na své malé lodi Matthew dostal k Labradoru, kde jako první Evropan prokazatelně vkročil na americkou půdu, o dva roky dříve než Vespucci. Cabot zmapoval severoamerické pobřeží od Nového Skotska až po Newfoundland. Richard Ameryk mohl jako hlavní sponzor výpravy důvodně očekávat, že nově objevená území budou pojmenována po něm. V Bristolském kalendáři z toho roku najdeme záznam „…na sv. Jana Křtitele (24. června) kupci z Bristowe, plavící se na bristowské lodi Matthew, objevili zem zvanou Amerika„, který jasně ukazuje, že tak se také stalo.
Původní rukopis kalendáře se sice nedochoval, ale v soudobých dokumentech na něj existují četné odkazy. Je to poprvé, co někdo v souvislosti s novým kontinentem použil název Amerika. Nejstarší dochovaná mapa, na níž se název použil, je velká mapa světa Martina Waldseemüllera z roku 1507, kde ovšem označuje pouze Jižní Ameriku. Waldseemüller ve svých poznámkách usuzuje, že název je odvozen od latinské podoby křestního jména Ameriga Vespucciho, protože Vespucci v letech 1500 až 1502 objevil a zmapoval jihoamerické pobřeží.
Z toho je zřejmé, že si nebyl jistý, a snažil se pouze vysvětlit jméno, které viděl na jiných mapách, možná Cabotových. Jediné místo, kde bylo jméno Amerika známé a používané, byl Bristol – a to měl ve Francii žijící Waldseemüller těžko příležitost navštívit. Je zajímavé, že na své mapě světa z roku 1513 nahradil slovo Amerika názvem Terra Incognita.
Vespucci se do Severní Ameriky nikdy nedostal. Veškeré rané mapy a obchod zde byly britské. Sám výraz Amerika pro svůj objev rovněž nikdy nepoužil. Existují pro to dobré důvody. Nové země a kontinenty se nikdy nepojmenovávaly podle křestních jmen, ale vždy podle příjmení (viz Tasmánie, Van Diemenova země nebo Cookovy ostrovy). Pokud by ji tedy italský objevitel po sobě vědomě pojmenoval, musela by se Amerika jmenovat Vespucciho země.
Zdroj: John Lloyd a John Mitchinson, Kniha všeobecné nevědomosti