Film s názvem Na život a na smrt, který je natočen podle skutečné události z roku 2005.
Jako námět na film posloužila vzpomínková kniha (Lone Survivor: The Eyewitness Account of Operation Redwing and the Lost Heroes of SEAL Team 10) od jediného přeživšího člena NAVY SEALs Marcuse Luttrella. Knihu napsal po svém návratu z Afghánistánu. Tím, že napsal tuto knihu, tak zároveň porušil pravidlo SEALs a to, že se veřejně nemluví o žádných operacích.
Pokud jste film ještě neviděli, tak již z těchto pár úvodních slov můžete krásně poznat, že se rozhodně nejedná o nějakou komedii, ale o válečný film.
Distributor film popisuje následujícím způsobem, viz citace níže:
Členové amerických zvláštních jednotek Navy SEALs jsou nejlepší vojáci na světě: fyzicky zdatní a psychicky odolní takřka za hranice lidských možností; nejlépe vycvičení, vybavení dokonalou schopností přežít kdekoli. V noci z 27. na 28. června 2005 jsou čtyři členové elitní jednotky vysazeni helikoptérou v afghánských horách.
Úkolem operace Red Wings je na nedaleké základně Talibánců zneškodnit jednoho z jejich pohlavárů, blízkého přítele Usámy bin Ládina. Hned na začátku ale řeší problém, který nečekali. Narazí na místního pastevce, ještě chlapce, a vojáci rázem stojí před morálním dilematem: mají dítě zabít anebo ho pustit a riskovat prozrazení?
Rozhodnou se pro druhou možnost. Chyba. V krátké chvíli čelí obrovské přesile po zuby ozbrojených Talibánců a následuje krvavá bitva na život a na smrt.
Ve filmu jednu z hlavních rolí ztvárnil známí herec Mark Wahlberg (hrál například ve filmu Max Payne). Po jeho boku najdete i neméně známého herce Bena Fostera (hrál například ve filmu Mechanik Zabiják).
Pokud bych měl film objektivně zhodnotit já, tak si nemyslím, že by byl nějaký špatný, naopak se mi moc líbil (podobné Afghánské masakry a nejen ty mám celkem rád), přesto mě děj často připomínal filmy, které jsem již kdysi viděl a to jako je například Černý jestřáb sestřelen, 30 minut po půlnoci, Zachraňte vojína Ryana či Křest ohněm.
Členové amerických zvláštních jednotek Navy SEALs jsou údajně nejlepší vojáci na světě, kteří jsou velice zdatní a psychicky odolní se schopností přežít téměř kdekoliv a za jakýchkoliv podmínek, přesto mě docela překvapilo to, že se elitní jednotka o čtyřech mužích nechala „tak snadno“ obklíčit a to ještě na takovém místě, kde neměla téměř žádnou šanci na přežití. Když se rozhodovali, co udělají se zajati, bylo jim dopředu jasné, že když je pustí, riskují tím své prozrazení a životy a na tuto situaci dle mě nebyli zrovna nejlépe připravený.
Film působil svou akčností a dějem celkem věrohodně, ale co se moc filmařům nepovedlo, tak bylo zvolení místa natáčení. Přeci jen, afghánské lesy a pohoří dle mě vypadají trochu jinak (trochu exotičtěji), než krajina v Novém Mexiku, kde se film natáčel.
Zajímavé je také to, že původní cíl akce s krycím názvem Rudá křídla, tedy vůdce místní Kunarské odnože Talibánu Ahmad Šáh nebyl nikdy americkými vojáky zajat, ani zabit (pouze údajně zraněn při nějaké další akci v roce 2005) a to při této akci přišli kromě tří členů elitní jednotky i o dalších 8 členů NAVY SEALs plus piloti při sestřelení vrtulníku Boeing CH-47 Chinook! Z mého pohledu tedy akce byla naprosto k ničemu. Ahmad Šáh byl údajně zabit až v roce 2008 a to pákistánskou policií při přestřelce.
Marcus Luttrell přežil jen díky tomu, že ho našli místní vesničani, kteří s Talibánem neměli nic společného a udělili mu dle práva z Pashtunwali – Nanawatai (ochrana osoby proti jeho nepřátelům i za cenu položení vlastního života). Klobouk dolů před těmito lidmi. Na konci filmu je fotografie a komentář, že se Marcus Luttrell se svým hlavním zachráncem o několik let později znovu shledal.
Pokud máte rádi akční vojenské filmy, tak byste Na život a na smrt měli rozhodně shlédnout, jelikož tento snímek dle mě patří k těm lepší, co se kdy vůbec natočili. Mé tvrzení potvrzuje i ČSFD.cz, kde má film hodnocení 75% a to už ho hodnotilo více jak 8 000 uživatelů.